Mariánský sloup jako součást slunečních hodin

Význam sloupu

Názory na význam mariánského sloupu mohou být různé v závislosti na úhlu pohledu. V diskuzích o možném návratu sloupu jsem dosud nezaregistroval, že by někdo zmínil význam sloupu z hlediska měření času v Praze.

Měření času v minulosti

V době vzniku sloupu se užívaly pravé místní (sluneční) časy. Každá obec měla čas svůj. Mechanické hodiny, pokud již někde byly, byly značně nepřesné a seřizovaly se podle slunečních hodin. V Praze byly takovým normálem polední sluneční hodiny.

Od roku 1652 sloužil k upřesnění času tzv. pražský poledník, vyznačený na dlažbě Staroměstského náměstí. Ukaztelem pro takové polední hodiny byl stín Mariánského sloupu, který v okamžiku pravého poledne dopadl na poledník. Na základě přesného okamžiku byl určován tzv. pražský čas.

poledník v dlažbě

Při rozvoji dopravy bylo nutné nějakým způsobem koordinovat do té doby užívané místní časy. Např. seřídil-li si cestující hodinky při odjezdu z  Vídně dle tamějšího místního času, pak při příjezdu do Prahy se mu hodinky předcházely o téměř 11 minut proti pražskému času.

Od 1. října 1891 se začal v rámci celého Rakouska-Uherska užívat jednotný středoevropský čas. Tento čas s výjimkou období platnosti letních časů užíváme dodnes.

Sluneční hodiny u kterých mariánský sloup sehrál funkci gnómonu, byly jako časový etalon užívány skoro dvě století.

Jak polední hodiny fungovaly

Polední čára ležící v rovině místního poledníku je dosud v dlažbě náměstí vyznačena. Úlohu svislého ukazatele (gnómonu) sehrával právě mariánský sloup. V okamžiku, kdy jeho stín padl na polední čáru, bylo přesně místní poledne.

poledník

Hodiny jako časový etalon se užívaly minimálně do roku 1842, kdy jej mohlo nahradit přesnější měření štěrbinovými poledními hodinami ve věži Klementina.

Zdroje informací:
článek RNDr. Zdislava Šímy
Mariánský sloup a poledník článek na webu PRAGUE CITY LINE – Poznej Prahu sám



šipka na úvod kliknutím na šipku
přechod na úvodní stránku