Před vlastní realizací slunečních hodin je třeba věnovat velkou pozornost výběru stanoviště. Je nutno respektovat jak vliv denní doby (v kterou hodinu dojde k zastínění číselníku), tak změnám během roku. Zatímco stromek před hodinami v létě skoro nestíní, v zimě již může být číselník zastíněn i několik hodin.
Při výběru místa pro hodiny je nutno zahrnout vliv stávajících překážek, kdy stíní jiné okolní svislé předměty, například stromy.
U nástěných hodin mohou stínit (zvláště okolo poledne při letním slunovratu) předsunuté předměty ve vodorovném směru, které jsou součástí objektu. Dosti často stíní předsunuté okraje střech, římsy apod.
Snažíme se vyhnout i dalším rušivým vlivům předmětů, které vrhají stín. Jak nepříjemně působí stín vzdušných vedení je vidět na obrázku dalších hodin - Jeneč.
Některé překážky vznikají dodatečně. Například nebyla odhadnuta rychlost růstu stromů, keřů či rostlin, jejich konečná velikost nebo byla dána přednost jinému významu stanoviště (zákoutí).
Kromě přírodních rušivých prvků, mohou negativně na hodiny působit dodatečné stavební úpravy .
Při návrhu provedení hodin je nutno také zvážit přístupnost vandalům. U nástěných hodin radím: "Pokud můžete, zřiďte je ve výšce, kam vandalové snadno nedosáhnou". U vodorovných hodin lze poradit jen použití masivního ukazatele. Nevím, jak by musel být zkonstruován ukazatel, aby u nás odolal vandalům.
Provedení vodorovných hodin jako zemní, s vyznačením hodin "patníky", není u nás tak časté. Proto je na škodu, že díky chybějícímu ukazateli nejsou funkční. To je případ hodin v Praze Suchdol.
Příkladem chybného provedení, kdy sklon nebyl dodržen, jsou sluneční hodiny ve Vysokém Mýtě nebo v Kralupech nad Vltavou. Přitom by to jinak byly hezké funkční hodiny.
U svislých hodin se lze někdy setkat s chybou vzniklou přenesením číselníku ze stanoviště s odlišným azimutem stěny. Rovněž v tomto případě hodiny nefungují správně.
Rozsah hodinových čar nebo číselných údajů na číselníku hodin by měl odpovídat realitě na stanovišti. Na hodinách by měly být vyznačeny jen ty hodiny, kdy je číselník sluncem osvětlen (alespoň v některém období).
Možná je chybou i opačný stav, kdy slunce vrhá prostřednictvím ukazatele stín na číselník, ale hodinové čáry (časové údaje) v příslušné části číselníku nejsou vyznačeny.
Pokud jsou na číselníku vyznačeny datové (kalendářní) čáry například vyznačující vstup do znamení zvířetníku, měly by mít tvar hyperbol. Odstrašujícím případem je nahrazení hyperbol lomenými čárami - viz hodiny v Čáslavi.
Otázkou při restaurování historických hodin je, zda zachovat nesprávný tvar křivek, či zda dát přednost gnómonické správnosti i za cenu změny původního vzhledu. V Hořicích dali přednost historické podbě.
Poloha ukazatele musí být stabilní. Je-li užito jako stínového ukazatele tyčky, musí být zajištěno, aby se tyčka neotáčela.
Při realizaci číselníku s kalendáriem je třeba dbát na správnou polohu nodu (umístění na tyčce musí odpovídat měřítku pro datové čáry). Působí podivně, když v prosinci ukazuje stín nodu na rovnodennost (Petrkov) nebo když stín nodu ukazuje mimo rozsah datových čar (Ledburská zahrada v Praze).
Protože hodiny mají vydržet několik desetiletí, je třeba pečlivě vybírat typ barvy. Barva musí odpovídat podkladu na který je použita, být určena pro vnější nátěr a musí být dlouhodobě trvanlivá.
Důležité je i umělecké ztvárnění číselníku. Některé působí kýčovitým dojmem. A to snad nechceme.
kliknutím na šipku
přechod na úvodní stránku