Nástěnné sluneční hodiny

Vzhled číselníku je ovlivněn orientací stěny ke světovým stranám. Odlišnost je nejlépe patrná při vzájemném porovnání. Kliknutím na obrázek ilustrující hodiny s příslušným azimutem přejdete k příslušnému textu.

		Severní
	Severozápadní		Severovýchodní
Západní				Východní
	Jihozápadní		Jihovýchodní
		Jižní

Pro všechny číselníky

Většina číselníků u nás udává místní pravý sluneční čas. V takovém případě, jsou-li hodiny správně navrženy, leží polední čára na svislici. V případě číselníku pro letní čas svislice odpovídá 13. hodině. Protože mnoho hodin vzniklo v době, kdy se letní čas neužíval, číslice u hodinových čar neplatí pro letní čas. V době platnosti letního času jsou časové údaje o 1 hodinu posunuty - musíme 1 hodinu přičíst. Pro jednoduchost se v následujícím popisu letnímu času vyhneme. Navíc předpokládáme, že je číselník navržen pro místní pravý sluneční čas.

Kromě časových údajů lze číselník doplnit soustavou obrazu rovníku a obratníků. Odpovídající čáry by vznikly záznamem stínu nodu (kulička na stínovém ukazateli) při rovnodennostech a slunovratech. Letnímu slunovratu odpovídá polovina hyperboly (v zeměpisných šířkách pod polárním kruhem), mířící svými rameny dolů. Na číselníku je dole. Zimnímu slunovratu (obratník Raka) odpovídá na hodinách část hyperboly obrácená svými rameny vzhůru (umístěna nahoře). Rovnodennostem odpovídá část přímky a leží mezi hyperbolami.

Číselník lze doplnit dalšími kalendářními čárami, zpravidla pro vstupy do zvířetníkových znamení. Tyto jsou rovněž ve tvaru hyperbol.

Hodiny na jižní stěně

Číselník jižních hodin je symetrický podle polední čáry, která leží na svislici. Číselník začíná 6. hodinou raní a končí 6. hodinou odpolední. Hodinové čáry pro tyto hodiny leží na horizontále procházející patou šikmého ukazatele (polosu). Pro ilustraci jsem použil foto ze stanoviště Stow v americké státě Massachusetts.

Na jižní stěně je rovník (vstup do znamení Berana nebo Vah) přímkou a osa hyperbol kalendářních čar je svislá, totožná s polední hodinovou přímkou.

Stínový ukazatel leží v rovině kolmé ke stěně.

Jihozápadní hodiny

Na jihozápadní stěnu svítí slunce především odpoledne. Rozsah odpoledních hodin je proto širší než rozsah hodin odpoledních. Část číselníku vlevo od polední čáry (dopolední) je proto zpravidla užší než pravá (odpolední) část.

Hodinové čáry se sbíhají (ve svém prodloužení) do paty šikmého stínového ukazatele (vetknutí polosu do zdi). Pata je většinou v levé části číselníku. Ukazatel při pohledu kolmo na stěnu směřuje šikmo zleva doprava (shora dolů).

Je-li číselník opatřen obrazy zvířetníkových rovnoběžek (datovými, respektive kalendářními čárami), pak nejlépe poznáme azimut stěny ze sklonu obrazu rovníku. U jihozápadních hodin je obraz rovníku skloněn směrem k západu (na západní straně je níže než na východní).

Při azimutu stěny blízkém jižnímu směru rozdíl mezi rozsahem dopolední a odpolední části číselníku není veliký. Obraz rovníku nemá velký sklon. S rostoucí odchylkou od jižního směru se rozdíl mezi rozsahem dopolední a odpolední části hodin zvětšuje a zvětšuje se i sklon obrazu rovníku.

Jihovýchodní hodiny

U jihovýchodních hodin je tomu opačně než u jihozápadních. Převládají dopolední hodiny. Odpolední část číselníku je zpravidla užší než dopolední část.

Je-li číselník opatřen obrazy zvířetníkových rovnoběžek, pak nejlépe poznáme azimut stěny ze sklonu obrazu rovníku. U jihovýchodních hodin je obraz rovníku skloněn směrem k východu (na východní straně je níže než na západní).

Při azimutu stěny blízkém východnímu směru jsou vzájemné úhly mezi sousedními hodinovými čárami ostré. Šikmý ukazatel by se již obtížně realizoval, proto se užívá obdobně jako u východních či západních hodin ukazatel ve tvaru skoby nebo tyčky kolmé ke stěně.

Hodiny na západní stěně

U západních hodin jsou hodinové čáry rovnoběžné, kolmé na rovník a jsou nad horizontem skloněny o místní zeměpisnou šířku j. Hodinové čáry směřují šikmo zleva doprava (shora dolů), polední hodinová přímka na nich chybí.

Ukazatel je se stěnou rovnoběžný nebo k ní kolmý.

Východní hodiny

Číselník východních hodin je osově souměrný s číselníkem západních hodin. Hodinové čáry jsou rovnoběžné, kolmé na rovník a jsou nad horizontem skloněny o místní zeměpisnou šířku j. Mají však opačný sklon, směřují šikmo zprava doleva (shora dolů).

Číselník obsahuje hodiny od 4. do 11. hodiny. Plný rozsah se uplatní jen při letním slunovratu. Hodinová čára pro 6. hodinu prochází patou kolmého ukazatele (stylusu). Za rovnodennosti jsou hodiny funkční od 6. a při zimním slunovratu dokonce až od 8. hodiny.

Hodiny na severozápadní stěně

U číselníků orientovaných severním směrem je stínový ukazatel vetknut šikmo vzhůru. V případě hodin na severozápadní stěně je navíc vůči svislici šikmo. Hodinové čáry se sbíhají opět do paty šikmého ukazatele.

Severovýchodní hodiny

O severovýchodních hodinách platí totéž co pro severozápadní. Pouze sklon šikmého ukazatele je odkloněn od svislice na opačnou stranu, tedy k východu (doprava).

Severní hodiny

Severní sluneční hodiny jsou raritou. V případě šikmého stínového ukazatele je tento vetknut šikmo vzhůru v rovině kolmé ke stěně. Číselník je symetrický a je rozdělen na dvě části - dopolední a odpolední. Princip těchto hodin je vysvětlen na samostatných stránkách.

Protože obrázek jediných tuzemských severních hodin se mi nezdál příliš zdařilý, použil jsem pro ilustraci foto ze stanoviště Pittsdorf v americké státě New York. Zde je použit stínový ukazatel ve tvaru kulisy.

Jak pracují si nejlépe vysvětlíme v době letního slunovratu, kdy "pracují" nejdéle. Nejprve putuje stín ve směru hodinových ručiček na pravé části hodin od východu slunce do okamžiku, kde sluneční paprsky jsou rovnoběžné se stěnou. Severní stěna pak není osvětlena, ale je osvětlena jižní stěna. Odpoledne je tomu obdobně. V okamžiku, kdy slunce přestane svítit na jižní stěně, začnou znovu "pracovat" severní hodiny. Svou činost ukončí při západu slunce.