Na návrh slunečních hodin pro budovu Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem byla Děkanem Fakulty
umění a designu UJEP (FUD) ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem v Ústí nad Labem (ČHMÚ) a firmou VISTA
vypsána soutěž. Zúčastnit se jí mohli jen studenti Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.
Vítězem soutěže se stalo řešení BcA. Ondřeje Šimona. Bylo motivováno následující myšlenkou:
"Tak, jako meteorologové kombinují historicky ověřené postupy s nejmodernější technologií,
tak i tyto sluneční 'solární' hodiny kombinují tisíceletý původní systém se současnými možnostmi."
Jeho řešení bylo velmi jednoduché. Pokud bude svítit Slunce, pracují jako jiné nástěnné hodiny. Pro případ, kdy Slunce nesvítí, mělo čas ukázat laserové ukazovátko připevněné k ručičce hodinového strojku. Autor počítal s použitím hodinového strojku v ceně cca 32 Kč, laserového ukazovátka v ceně cca 60 Kč a zahradního solárního světla v ceně cca 80 Kč.
Byl jsem přizván k odborné pomoci a spolupráci při realizaci hodin. Kvůli noční funkci hodin jsem se spojil s hodinářskou firmou SPEL Praha. Nejprve jsme specifikovali požadavky na hodinový stroj. Bude mít jen jednu ručičku, která oběhne kolem dokola za 24 hodin, navíc proti směru klasických hodinových ručiček. Na této "ručičce" bude umístěn laserový ukazatel. Otázkou bylo, jaký čas budou hodiny v noci ukazovat. Nakonec jsme se dohodli na pravém místním čase.
Skloubit řešení mechanických hodin se slunečními nebylo vůbez jednoduché. "Ručička" s laserovým ukazatelem se musí otáčet v ose procházející průsečíkem hodinových čar na stěně (pata polosu). Aby ukazatel slunečních hodin byl správně orientován a neomezil otáčení "ručičky" byl umístěn na kruhový kryt tak, aby svíral správný úhel (jeho pomyslné prodloužení prochází patou). Tento kryt musí být připevněn k nosné zdi, ale nesmí v žádný okamžik zastínit paprsek laseru.
Sluneční hodiny v Ústí nad Labem – Kočkov mají kruhový číselník s rozsahem 24 hodin.
Na číselníku jsou hodinové a půlhodinové čáry. Hodinové čáry jsou označeny arabskými číslicemi (červené)
pro dobu platnosti letního času a římskými číslicemi (černé) pro zbytek roku.
Celkový pohled na hodiny je patrný z foto. Šedý kruh ve středu číselníku symbolizuje Slunce.
Číselník klasických slunečních hodin tvoří spodní polovina kruhového číselníku.
Na jižní stěně nad patu ukazatele totiž jeho stín není nikdy vržen - nedopadá.
Ukazatelem slunečních hodin je šikmá tyč známá z nástěnných slunečních hodin.
Kromě hodinových čar jsou na číselníku "klasických slunečních hodin" tři kalendářní čáry. Horní hyperbola se znamením Kozoroha pro zimní slunovrat, přímka pro rovnodennost opatřená dvěmama zvířetníkovými znameními - vlevo Beran, vpravo Váhy a dole hyperbola pro letní slunovrat se znamením Raka.
Kalendářní období se určí z polohy stínu kuličky (tzv. nodus) umístěné na konci tyčky. Poloha na foto odpovídá datu focení 26. 11.
Druhým ukazatelem je laserové ukazovátko skryté pod modrým kruhovým terčem. Jeho pohyb je řízen krokovým motorem hodinového strojku. Paprsek ukazatele funguje jako hodinová ručička. Pokud svítí Slunce, hodiny fungují jako sluneční na známém principu hodinového úhlu, čas se odečítá z polohy stínu šikmého ukazatele.
Při poklesu osvětlení pod zadanou hodnotu světelné čidlo zapne laserové ukazovátko, které se otáčí pomocí hodinového strojku. Pohyb strojku je řízen rádiovým příjmem DCF77 a je korigován počítačem. Časová informace je vysílána stanicí DCF77 na dlouhých vlnách s~kmitočtem 77,5 kHz z vysílače v Německu. Počítač zajišťuje korekci o časový posun daný zeměpisnou délkou stanoviště a časovou rovnicí. Směr laserového paprsku ukazovátka odpovídá pravému slunečnímu času. Hodiny díky tomu ukazují pravý místní čas i v noci.
Sluneční hodiny jsou provedeny tak, aby jejich časový údaj bylo možné v noci odečíst na velkou vzdálenost.
Na realizaci a autorství hodin se podíleli: idea Ondřej Šimon, gnómonická část Miloš Nosek, mechanické hodiny firma SPEL, stavební práce firma VISTA, nákres číselníku firma A. CH. K. písmomalíři Praha.
kliknutím na šipku