Sluneční hodiny vždy fascinovaly a motivovaly. S označením "Sluneční hodiny" se lze setkat v názvech penzionů, knih, hudebních alb atd. S motivem slunečních hodin se lze setkat v řadě oborů, lze je spatřit na bankovkách, mincích, ve filmech, na obrazech, v pohádkách ...
Kouzelník Žito na fotce, kterou jsem obdržel (již nevím jakou cestou cestou).
Váhal jsem proto, jak tyto stránky pojmenovat. V katalogu slunečních hodin pro takové aplikace není místo. Rád bych vás s některými aplikacemi seznámil alespoň zde.
Lze je najít ve sbírkách Muzea jindřichohradecka. Byly vystaveny v expozici nazvané Střelecké terče a terčové zbraně, dnes jsou možná jen v depozitáři. Obrázky střeleckých terčů jsou uvedeny na stránkách http://www.mjh.cz/sekce/178-ostrostrelecke-terce. Bohužel z celé sbírky byly na web vybrány tři a ani jeden není s motivem slunečních hodin.
Na dvou exemplářích terčů jsou namalovány sluneční hodiny. Zda se však jedná o hodiny v době vzniku terče existující, respektive zda budova s níž jsou malovány existovala, či je vše jen fantazií malíře, těžko říci. Jedná se však o zajímavost, která si zaslouží pozornost.
Slunečním hodinám na mincích se věnuje Tamás Maróti, Fraknó u 26 / A III.10, H-1115 Budapest. Následující obrázky mincí jsou převzaty z přednášky "Sonnenuhren und Kalenderstellungen auf Münzen", kterou přednesl v září 2002 v Koeszegu (Maďarsko) při společném setkání příznivců slunečních hodin z Rakouska a Maďarska.
Mince se zobrazením obelisku z doby "římského rozkvětu".
Mince z roku 1702.
Medailon z roku 1748 nalezený v Drážďanech?
Mince s hodnotou 1 dolar z roku 1782.
Mince s hodnotou 5 pounds z roku 1999?
I na našich mincích lze nalézt časoměrné přístroje, ale sluneční hodiny to nejsou.
V oběhu jsou mince v hodnotě 20 Kč dvojího provedení. Nejznámější a nejčastější jsou mince vzor 1993. Jsou v oběhu od 12. 5. 1993. Na jejich lícní straně je český lev, na rubové je hodnotové číslo vedle postavy sv. Václava ztvárněné podle pomníku na Václavském náměstí v Praze, na pozadí nápis z tohoto pomníku.
S fragmentem astrolábu se setkáme na mincích vzor 2000, které jsou v oběhu od 12. 1. 2000. Lícní strana - český lev - je shodná s mincí vzor 1993. Na rubové straně je hodnotové číslo na pozadí fragmentu astrolábu, na mezikruží se opakuje text "ROK 2000".
V oběhu jsou mince v hodnotě 10 Kč dvojího provedení. Nejznámější a nejčastější jsou mince vzor 1993. Jsou v oběhu od 12. 5. 1993. Na jejich lícní straně je český lev, na rubové je hodnotové číslo na pozadí národní kulturní památky Petrov v Brně.
S fragmentem kotvového strojku se setkáme na mincích vzor 2000, které jsou v oběhu od 12. 1. 2000. Lícní strana - český lev - je shodná s mincí vzor 1993. Na rubové straně je fragment kotvového strojku, hodnotové číslo pod motivem, na mezikruží v českém a latinském jazyce a v Braillově slepeckém písmu text "ROK 2000".
Slunečním hodinám na bankovkách se věnoval Josep Maria Vallhonrat v časopise La Busca de Paper č. 21 v roce 1996. Odtud jsou také převzaty následující dva obrázky.
Turistické známky jsou kulaté dřevěné vypalované plakety o průměru 5 nebo 6 cm a tloušťce 1 cm.
Jsou suvenýrem a zároveň "potvrzením" o dosažení turisticky atraktivního místa. (Jen tam je možná jejich koupě.)
Jak ukazují stránky, sbírky jsou skladovány různě.
Seznam známkových míst je uváděn na stránkách www.turisticke-znamky.cz nebo v každoročně vydávaných katalozích.
Na rubu některých z nich jsou analematické hodiny. Vzhledem k velikosti a provedení lze tyto hodiny považovat spíše za hračku či model.
Sluneční hodiny jsou i na samostatných známkách.
Známky se slunečními hodinami jsou na rozdíl od ostatních vybaveny špendlíkem, který je zasunut do otvoru umístěném na boční straně známky.
Jako u každých analematických hodin je v jejich podélné ose umístěna kalendářní stupnice. Špendlík
fungující jako ukazatel se zapíchne do polohy pro příslušné datum. Číslice u rysek vyznačují začátek měsíce.
Pokud máte u sebe vodováhu a kompas je vyhráno. Známka musí ležet ve vodorovné rovině a číslice 12
musí směřovat k severu.
Stručný návod k použití je dodáván přímo se známkou, jinak je uveden na stránkách o turistických známkách "sluneční hodiny".
Díky součinnosti osob: F.Mäder, Bzhler a H. Rau jsou k dispozici obrázky švýcarských slunečních hodin, které se vyskytují na kávových hrníčcích.
Díky příspěvku kolegy - příznivce slunečních hodin - Jana Pförtnera si můžeme připomenout, že sluneční hodiny se objevují i na
tuzemských poštovních známkách.
Zhoršená kvalita fotek, vyplývá z toho, že snímky byly vyfoceny přes sklo vitríny v léčebně v Luži.
Při setkání rakouských a německých slunečních hodinářů v červnu 2019 se mne p. Reinhart Sitter ptal, zda je mezi českými slunečními hodináři
nějaký sběratel známek. Známky se slunečními hodinami mi zaslal.
Nevím, jak je tomu u nás, ale on si zadal zhotovení poštovních známek s hodinami z Pasova. Vzhled známek vidíte na následujícím obrázku.
Tyto hodiny jsou v katalogu slunečních hodin uvedeny v záznamu DE BA 53.
V roce 2019 vydaly Slovensko a Slovinsko společně poštovní známky věnované slunečním a astronomickým hodinám. Na známkách jsou sluneční hodiny v klášteře Pleterje ve Slovinsku a orloj ze Staré Bystrice. Ve stejném provedení jsou známky vydány jak na Slovensku, tak ve Slovinsku.
Sbírku poštovních známek má na svém Facebookovém profilu Darek Oczki.
LP deska - skupina Synkopy
Hůl ve slunečních hodinách
Hudba: Oldřich Veselý
Text: Pavel Vrba
To dělá Velké Tichochvíli před svítánímže všechno známé kolem znehybníMráz co letí míchouzůstane stát v dlaníchTeď jeřáb vidím v nebikterý slunce zdvíháTen obraz brání plicím vydechnoutVím teď co je Nebýti co není v kniháchJá svítánímsvůj úděl cítímJsem hůl v slunečníchhodináchUž ostří horizontůkrásně barvy měníty žhavé dýky rosou kalenéSlunce narozenécítí příští zenitJá v sošném Velkém Tichumám teď úděl hůlkyco přes den změří dráhu slunečníJsem věčnou nehybnostístvořen pro potulkyJá svítánímsvůj úděl cítímJsem hůl v slunečníchhodinách
Odkaz na web, kde je možno si tuto píseň poslechnout... .
ISBN: 80-242-0689-7 EAN: 9788024206899
Příběh lásky baťovského inženýra Tomáše Kepplera a židovky Ráchel, odehrávající se před 2. světovou válkou a v jejím průběhu, je vyprávěn z pohledu jejich syna Daniela. Rodina žila pár let v Indii, kde Tomáš pracoval na baťovské stavbě, po návratu do vlasti je s nástupem války násilně roztržena: Ráchel musí do koncentračního tábora ...
Autorka pracuje s historickým materiálem, ale příběh i postavy jsou fiktivní.
ISBN: 978-80-86912-32-5 Vydala agentura KRIGL.
Děje pohádkových příběhů se z větší části odehrávají v obchůdku hodináře Václava - v jeho Království času, ve kterém pravidelně po půlnoci ožívají jejich hrdinové: hodiny, budíky, barometry a další přístroje hodinářského obchůdku.
Autor věnoval celý svůj život hodinářskému řemeslu. Opravil bezpočet časoměrných přístrojů nejrůznějších systémů i značek. Svým dětem i vnoučatoům povídal pohádky O oživlém budíku nebo O kukačkových hodinách. Protože sklidily úspěch, autor se rozhodl pohádky vydat knižně.
Poutavým způsobem dětským čtenářům či posluchačům pohádek vysvětluje princip slunečních, přesýpacích hodin
a dalších přístrojů, které zručný hodinář uměl v minulosti opravit. Rovněž seznamuje s chodem takového obchůdku.
Otázkou je, zda dnešní děti mají možnost ještě takový obchůdek/opravnu vidět ve skutečnosti.
Dekorace slunečních hodin byla použita ve filmu Byl jednou jeden král.
Kde se objevují sluneční hodiny v zahraničních filmech se dozvíme například z webů ShadowPro nebo M. Lalose. Různé barvy odkazů odpovídají různým žánrům filmů.
Z široké nabídky filmů můžeme přeba vyhledat jen animované filmy.
Kde se objevují sluneční hodiny na obrazech se dozvíme z webu Mario Arnaldiho nebo webu AARS.
Nevím, zda následující odkaz řadit do umění nebo do dějin sexu.
báseň Karla Tomana
SLUNEČNÍ HODINY
Dům v rozvalinách.Po děravých zdechse rozlez' žravý mecha lišejníků cizopasná cháska.
Na dvoře bují kokoticea prales kopřiv.Studna otrávenáje napajedlo krys.
A chorá jabloň,bleskem rozražená,neví, zda kvetla kdys.
Ve dnech jasnýchpadnou hvízdajícestehlíci v rumy.V zářných slunných dnechožije oblouk hodin v průčelí,a po něm rozmarný a veselýstín času tančía recituje vážně nebesům:Sine sole nihil sum.
Neb vše je maska.Ze sbírky Sluneční hodiny 2. svazek Vinice, knihovny Uměleckého měsíčníku Skupiny výtvarných umělců v Praze, Praha 1913.
Zavedení slunečních hodin se u konzervativních Římanů neobešlo bez protestů. Nasvědčuje tomu stížnost příživníka v Plautově komedii (251-184 př. n.l.):
Buď zatracen, kdo vymyslil jsi hodinya první u nás zřídil orloj sluneční.Za mého mládí orlojem byl žaludeka ten byl přesnější než ňáké novoty.Když hlad měls, kázal jíst - když ovšem bylo co! -leč dnes smíš jíst, až uráčí se sluníčku.Z knihy Kotulová E.: Kalendář aneb kniha o věčnosti času, nakladatelství Svoboda, Praha 1978.