V české literatuře se za polární sluneční hodiny označují ty, které mají číselník rovnoběžný se zemskou osou, respektive se stínovým ukazatelem (ten je rovnoběžný se zemskou osou).
Nejčastěji leží číselník takových hodin na válcové ploše.
Je - li poloměr válcové plochy podstatně větší než výška válcové plochy, označujeme hodiny jako polární prstencové.
Existuje mnoho konstrukčních řešení.
Aby sluneční hodiny ukazovaly i při rovnodennosti, nesmí prstenec stínit. Proto jsou často zhotovovány jako neuzavřený prstenec a jako samonosné.
Plocha číselníku může být i rovinná. Existuje několik základních orientací. Jednou z nich
je polární jižní.
Číselník východních i západních slunečních hodin je rovněž rovnoběžný se zemskou osou,
respektive se stínovým ukazatelem.
Jak již bylo uvedeno, číselník polárních hodin musí být rovnoběžný se zemskou osou (s ukazatelem). Plocha číselníku může však mít různý tvar - šroubovice, rozevřená kniha a mnoho dalších.
Zajímavé vícenásobné hodiny najdeme na Kleti. Sestávají hned ze čtvero různých
polárních hodin:
Vícenásobné hodiny mohou používat několikanásobně rovinné číselníky. Známé je provedení ve tvaru kříže či hvězdy.
Obrázek byl převzat z francouzských stránek autora slunečních hodin Joël Robic.
Hodiny ve tvaru kříže jsou nazývány cross dial někdy jako memorial sundial. Následující obrázek je z britského Baslow.
V poslední době se začíná množit výskyt dosud ojedinělého typu slunečních hodin, které pracují na principu projekce. Některé obrázky jsem převzal ze stránek Bildhauer-Atelier argetzi.
Mohou obsahovat i korekční analemu.
Mohou být zasazeny přímo do přírody i na podstavec.
Projekční plocha nemusí být jedna rovina, mohou to být roviny dvě.
Obrázek byl převzat ze stránek Flickr a je ze stanoviště Xerta - Katalánsko či Španělsko? Obrázek dalších hodin je převzat ze stránek Reloj Solar.
Nekonvenční provedení navrhl Joan Olivares Alfonso. Obrázky byly převzaty ze stránek Reinholda Krieglera.
kliknutím na šipku