Protože jsem následující seznam vytvářel zpětně, není kompletní.
Od r. 1994 do roku 2007 byl v hradecké hvězdárně a planetáriu pořádán cyklus přednášek o slunečních hodinách. Zpravidla jednou ročně byl program pro veřejnost věnován slunečním hodinám. Snažil jsem se popularizovat problematiku slunečních hodin přednáškami "z různých pohledů na věc". Další stránky ilustrují moje přednášky ve Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové o slunečních hodinách.
Společně s Miroslavem Brožem jsme rozšířili popularizaci slunečních hodin o výlety za slunečními hodinami.
O průběhu akce se lze dočíst na stránkách pracovní skupiny "Sluneční hodiny".
Pod hlavičkou hvězdárny a planetária v Hradci Králové jsme zorganizovali na neděli 29. dubna další výlet za slunečními hodinami. Při obědě ve Svobodě nad Úpou
byla toho dne ustavena pracovní skupina "Sluneční hodiny" při Astronomické společnosti v Hradci Králové.
O podrobnostech výletu viz stránky spolku.
Na přelomu let 2004 a 2005 došlo k vydání knihy/katalogu slunečních hodin. U příležitosti uvedení knihy na trh pořádalo nakladatelství Academia dne 16. 3. 2005 křest knihy 'Sluneční hodiny na pevných stanovištích'. V rámci křtu knihy jsem vystoupil na téma přírůstky do katalogu a hodiny, kterým hrozí zánik.
Náš katalog slunečních hodin navázal na práci studentů Přírodovědecké fakulty UK v Praze pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy. Své výsledky jsme prezentovali
na Sympoziích z dějin geodézie a kartografie - poprvé v listopadu 2005 a podruhé v listopadu 2013. Zmínili jsme doplnění záznamů o zeměpisné souřadnice míst se slunečními hodinami.
Informovali jsme o možnostech vyhledávání v elektronickém katalogu.
Jak se během let zvyšoval počet evidovaných hodin v katalogu, je vidět z následující tabulky.
Společně s Miroslavem Brožem jsme uspořádali v hradecké hvězdárně a planetáriu výstavu Kouzlo slunečních hodin. Výstava probíhala v květnu a červnu 2005.
V rámci setkání zájemců o astronomii jsem se 31. 5. 2006 zúčastnil procházky za slunečními hodinami pořádané Západočeskou pobočkou ČAS. Na ni navázala moje přednáška 'Sluneční hodiny - nejen dekorace'. Pro přednášku jsem zvolil následující osnovu:
V roce 2008 mne vyzval redaktor Turistického informačního magazínu TIM, zda bych nebyl ochoten zpracovat několik článků o slunečních hodinách.
Dne 20. 6. 2010 byly slavnostně odhaleny monumentální sluneční hodiny ve slovenské obci Nová Lesná poblíž Popradu. O tomuto architektonickému dílu pojednával článek v čísle 5/2010 časopisu Architekt.
V září 2010 mne oslovila redaktorka časopisu Domov, zda bych s ní spolupracoval na článku o slunečních hodinách. Samozřejmě jsem souhlasil. Část obrázků použitých v článku je mých, autory dalších jsou uváděny Profimedia a Shutterstock. U článku "Soukromé sluneční hodiny? Proč ne!" je uváděna jako autorka textu Kateřina Nová a mé jméno je uváděno jako ODBORNÁ SPOLUPRÁCE.
V rámci výstavy hodin "Tak jde čas ..." jsem 18. 8. 2010 vysvětlil návštěvníkům muzea v Žamberku jak pracují sluneční hodiny a besedoval s nimi.
Sborník Pomezí Čech, Moravy a Slezska se zabývá různými tématy (například pojednání o zajímavých místech, stavbách či pamětihodnostech, archeologických nálezech,
osobnostech působících v dané lokalitě, historií některých profesí atd.) spjatými s uvedenou oblastí.
Výzvu napsat článek o slunečních hodinách v této oblasti jsem přijal.
V rámci semináře o aplikacích matematiky pro budoucí středoškolské učitele, který pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK jsem přednášel dne 3. prosince 2013.
V roce 2015 jsem navázal spolupráci s Univerzitou Pardubice. Její projekt Brána vědě/ní otevřená II. sestává ze série akcí, které se zaměřují na popularizaci vědy, výzkumu a odborných činností univerzity a jejích fakult.Dne 28. dubna jsem v rámci akce "Noc vědců a mladých průzkumníků" měl přednášku o slunečních hodinách. Účastníky jsem seznámil s principem slunečních hodin a vysvětlil, jak by si je mohli svépomocí pořídit.
Dne 16. června 2015 se v centru Pardubic uskutečnil Vědecko-technický jarmark. Měl jsem tam samostatný stánek č. 23. Byl jsem v sousedství hvězdářů z Pardubic. Poblíž stánku jsem měl na fólii
analematické hodiny. U stánku se vystřídala řada zájemců.
Na stole jsem měl několik modelů slunečních hodin. Protože na ně svítilo slunce, byly funkční. Pro žáky školou povinné jsem měl připravenou vystřihovánku slunečních hodin. Pro ostatní jsem měl připraveny demonstrační plakáty ilustrující činnost
slunečních hodin, základní typy slunečních hodin, jak se mění vzhled nástěnných hodin dle azimutu stěny a další. Mohli zde například zjistit, kde jsou sluneční hodiny v Pardubicích a nejbližším okolí.
O vystřihovánky velký zájem nebyl. Naopak analematické hodiny sklízely úspěch.
Ve spolupráci s vydavatelstvím Regiona se podařilo vydat knihu Sluneční hodiny v Královéhradeckém kraji. Dne 10. 12. 2015 byla kniha slavnostně pokřtěna.
V březnu 2016 jsem dostal nabídku z Národního ústavu pro vzdělávání, abych byl lektorem kurzu o slunečních hodinách. Kurz byl určen pro žáky 2. stupně a středoškoláky, jednalo se o distanční (internetový) kurz. O kurzu píši na stránkách Kurz sluneční hodiny.
Dne 6. prosince 2017 jsem přednášel v kulturním domě v Milevsku. Obsah přednášky jsem přizpůsobil místu konání přednášky:
Na souvislosti s přednáškou nikdy nezapomenu.
Pan Ondruška, který byl aktivním členem Klubu českých turistů v Milevsku a aktivním přispěvatelem do katalogu slunečních hodin, mne přesvědčil, abych přednášel v Milevsku.
Předjednal s kulturním domem podmínky, za jakých přednáška proběhne. Zajistil mi ubytování, které uhradil pro mne neznámý sponzor.
Bylo proto s podivem, že mne nečekal na nádraží, nezúčastnil se přednášky a druhý den mi po Milevsku nedělal průvodce.
Obával jsem se toho nejhoršího a bohužel mé obavy byly oprávněné. Následně jsem dostal sdělení od Michala Ondrušky, že doma náhle zemřel.
Zástupcům z obce Bory (okres Žďár nad Sázavou) jsem na dálku pomáhal radami, jak navrhnout a instalovat analematické sluneční hodiny.
Při své návštěvě Borů v září jsem přislíbil přednášku. Termín jsme hned po Novém roce domluvili na středu 31. ledna.
Abych nemluvil stále na stejná téma, zvolil jsem následující obsah:
Studenti Univerzity Pardubice pořádají přednášky na různá témata. Byl jsem požádán, abych v říjnu 2018 vystoupil s přednáškou o slunečních hodinách.
Po vysvětlení činnosti slunečních hodin jsem se věnoval hodinám u nás a ve světě. Zaměřil jsem se na neobvyklá provedení.
Na popud pana Starce z pivovaru v Kostelci nad Černými lesy jsem se uvolil přednášet na zadané téma - Sluneční hodiny na technických budovách. Bylo to na celostátním sympoziu Venkovské technické objekty.
V katalogu evidujeme 65 hodin na mlýnech, 27 na pivovarech a s nimi spojených objektech (sladovny, lednice, spilky, sklepy apod.), 12 na věžích. Na továrnách stejně jako na budovách
elektráren a rozvodnách uvádí katalog po 8 hodinách. Na kovárnách stejně jako na vinných sklepech či lisovnách troje hodiny.
Statistika nemusí být přesná, protože u řady záznamů k hodinám není charakter budovy uváděn (například, že se jedná o budovu, kde byl v minulosti zájezdní hostinec).
Jak je patrné ze zvacího plakátu, při přednášce v hradecké Studijní a vědecké knihovně jsem se zaměřil na sluneční hodiny ve východních Čechách.
V dubnu 2023 jsem přednášel o slunečních hodinách studentům gymnázia v Brandýse nad Labem. Přednáška měla osnovu:
V srpnu téhož roku se v Poděbradech konal XVI. seminář z historie matematiky pro vyučující na středních školách. Byl jsem požádán, abych na semináři vystoupil a zaměřil se na historii měření času u nás a na restaurování slunečních hodin.
V českých zemích a Rakousku-Uhersku byl zaveden pásmový čas pro železnici a poštovní a telegrafní službu 1. října 1891 u příležitosti zavedení nového železničního jízdního řádu. Bohužel souhrnná studie o zavedení pásmového času neexistuje. Existují pouze jednotlivé dokumenty o zavádění SEČ v různých městech například v Praze či v Zábřehu na Moravě. Lze se domnívat, že k všeobecnému zavedení SEČ u nás došlo ke dni 1. 1. 1912.
kliknutím na šipku