Přenosné sluneční hodiny můžeme vidět jako historické exempláře v muzeích:
Nemám dostatek vlastních fotografií a nepatřím mezi sběratele těchto skvostů. V některých případech jsem pro proto musel použít obrázky z webových stránek.
Jako přenosné či přemístitelné lze realizovat všechny typy hodin, které jsme u nepřenosných uvedli, že pracují na principu hodinového úhlu.
Aby sluneční hodiny správně fungovaly, musí být navrženy pro konkrétní zeměpisnou šířku. Na hodinách byla proto uvedena zeměpisná šířka pro níž jsou sestrojeny - tzv. elevatio poli (výška pólu).
Pokud však přenosné sluneční hodiny byly užívány jako cestovní, omezení zeměpisnou šířkou bylo na závadu. Vznikla snha vytvořit časoměrný přístroj, který by se dal použít pro různé zeměpisné šířky.
Univerzálním řešením byly přenosné rovníkové hodiny. Ukazatel je pevně spojen s číselníkem a je k němu kolmý. Sklon číselníku se dá nastavit podle úhloměru tak, aby rovina číselníku byla vždy rovnoběžná s rovníkem resp. aby sklon číselníku odpovídal zeměpisné šířce stanoviště.
Pro zorientování hodin na poledník se používal kompas. Proto byly přenosné hodiny většinou sestrojeny tak, že byl jejich součástí.
Za zmínku stojí důvod, proč autor přenosných svislých hodin
provedl ve střední části číselníku přemístitelných hodin výřez. Ten umožňuje zvětšit rozsah
činnosti hodin.
U nástěnných hodin je jejich "pracovní doba" omezena azimutem stěny. Hodiny
fungují jen tehdy, když Slunce svítí směrem na přední stranu číselníku.
V tomto případě hodiny fungují, i když Slunce svítí směrem na zadní stranu
číselníku (od jarní do podzimní rovnodennosti). Paprsky procházejí otvorem a stín
ukazatele v horní části číselníku (nad patou ukazatele = místem vetknutí do číselníku) udává čas.
Jindy byly kompasem hodiny dodatečně doplňovány.
Pro správnou funkci bylo nutno rovněž zajistit vodorovnost či svislost. K tomu se používalo libely či olovnice. Pro možnost seřízení byl přísroj například vybaven třemi nožkami z nichž byla alespoň jedna stavitelná.
Diptychové sluneční hodiny
se skládají ze dvou stejně velkých desek, které jsou spojeny pantem (závěsem) tak
aby je bylo možno rozevřít do pravého úhlu. Bývají často kombinací vodorovných a svislých hodin.
Jejich šikmý ukazatel je tvořen vláknem. Jeho vetknutí do horní (svislé) části
může být u některých hodin v různých výškách (několik otvorů) odpovídajících různým
zeměpisným šířkám. To umožňuje využití hodin v různých zeměpisných končinách.
Ve spodní (vodorovné) části bývá umístěn kompas.
Příklady takových hodin najdete na zahraničních stránkách
Jedním z výrobců astronomických a měřičských přístrojů byl Michael Butterfield (1635-1724). V jeho dílně vznikly vodorovné hodiny se sklopným polosem, jehož sklon se nastavoval dle stupnice zeměpisných šířek, na kterou ukazoval zobáček ptáčka. Dle uvedeného konstruktéra byly pak pojmenovány obdobné hodiny jako Butterfield.
Obrázek byl převzat ze stránek antique scientific instruments & collectibles.
Činnost následujících hodin je odvozena od výšky Slunce. Proto bývají souhrnně nazývány jako výškové hodiny.
První hodiny mají číselník po obvodu válce. Protože mají tvar sloupku, jsou často označovány jako sloupkové hodiny.
V horní části, která je otočná, je zabudován kolmý ukazatel. Před odečítáním času je třeba ji pootočit tak, aby poloha ukazatele odpovídala kalendářnímu období. Pak již "jen" stačí celé hodiny natočit vůči Slunci tak, aby stín byl na válcové ploše ve svislém směru. Konec stínu určuje na číselníku čas.
Dalšími hodinami jsou deskové. Jejich číselník s grafy výšek Slunce pro jednotlivé hodiny během ročního období je umístěn na svislé desce. Před odečítáním času se kolmý ukazatel posouvá ve vodorovném směru nad příslušné datum. Hodiny se otočí směrem ke Slunci tak, aby stín ukazatele dopadl na svislou datovou přímku.
Číselník lze zhotovit dvojím způsobem - buď jsou datové čáry společné pro dvojice měsíců se shodnou výškou nebo jsou vyneseny pro všech 12 měsíců vedle sebe.
Princip deskových hodin je shodný pro stolní i závěsné. Liší se svým provedením. Deskové jsou opatřeny horizontovacím a krokvicovým zařízením. Svislost závěsných je zajištěna zavěšením.
Kvadrantové hodiny dostaly svůj název podle tvaru číselníku. Je ve tvaru čtvrtkruhu (kvadrantu). Ze středu kvadrantu opsané čtvrtkružnice jsou datovými čarami vždy pro dvojici znamení zvěrokruhu či měsíců.
Po obvodu čtvrtkruhu je stupňovité dělení od 0° do 90°. Čas u těchto hodin neurčuje ani světlá stopa ani stín, ale poloha korálku mezi hodinovými křivkami. Korálek je posuvný na niti olovničky.
Orientace na Slunce se provádí pomocí hledí sestávajícího ze dvou stínítek. Horní (X) je s otvorem a spodní (Y) se záměrným křížem.
Před určováním času se korálek posune nad příslušné datum. Korálek drží v nastavené poloze třením. Pak se kvadrant orientuje ke Slunci a skloní tak, aby sluneční paprsek prošlý otvorem dopadl do záměrného kříže spodního stínítka. Z polohy korálku mezi hodinovými křivkami se určí čas. Nit olovničky pomáhá k udržení kvadrantu ve svislé poloze.
Kapucínské hodiny
Svůj název dostaly díky mnišské kutně, které se údajně podobá jejich číselník.
Existuje jich celá řada. Ve sbírkách muzea v polském Jedrzejově jsem viděl ty, co jsou na následujícím obrázku.
Podobně jako u kvadrantových hodin se u nich používá hledí (stínítka X a Y) a provázku s korálkem. Konec provázku se nastavuje do průsečíku zeměpisné šířky stanoviště a data pozorování.
Aby se konec provázku nemusel zapichovat do podkladové desky (pokaždé jinam), je zakončen v jednom ze dvou otočných ramének.
Jejich princip lze nastudovat z různých stránek. Na jiných lze použít uvedený postup a jedny z nich si zhotovit.
Prstencové hodiny jsou vytvořeny úzkým válcem - prstencem. Je opatřen očkem pro zavěšení, které zajišťuje svislou polohu prstence. Číselník je umístěn na vnitřní stěně. V horní části prstence je malý otvor. Ten umožňuje průchod paprsků a jejich zobrazení na číselníku ve formě světlého kroužku Existují různá provedení - s jedním či dvěma pevnými nebo posuvnými otvory.
Nejčastěji ve vyskytují prstence se dvěma pevnými otvory. V tom případě je každý z nich na jiné straně prstence a je umístěn v jiné výšce. Výše umístěný otvor se využívá v období od jarní rovnodennosti přes letní slunovrat k podzimní rovnodennosti. Níže umístěný otvor se požívá v období od podzimní rovnodennosti přes zimní slunovrat k jarní rovnodennosti. Uvnitř prstence jsou dva číselníky, každý pro jeden otvor. Číselník sestává ze tří pásů odpovídajících dvojicím měsíců se shodnou výškou Slunce a křivek hodinových čar.
 |
 |
Dalším typem univerzálních slunečních hodin je univerzální sluneční kruh. Ten sestává ze dvou soustředných kruhů vložených do sebe.
Vnější kruh je opatřen příčkou s jezdcem ve kterém je otvor pro průchod slunečního paprsku. Tento kruh bývá nazýván jako poledníkový (meridiánový). Kruh je opatřen úhlovými stupnicemi od 0° do 90°. Na obvodu má drážku, v níž se posouvá běžec se závěsným kroužkem opatřený ryskou. Jezdec je třeba nastavit aby ryska byla v poloze odpovídající hodnotě místní zeměpisné šířky.
Vnitřní kruh tzv. rovníkový je opatřen časovou stupnicí. Je dělen po 2x dvanácti hodinách. Může mít jemnější dělení po půlhodině nebo dokonce po 5 minutách. Ten se natočí do polohy kolmé na rovinu vnějšího poledníkového kruhu.
Obrázek byl převzat ze stránek The Grand Illusions shop.
Příčka s jezdcem je opatřena stupnicí měsíců či znameními zvěrokruhu. Podle stupnice (tzv. deklinační) se nastaví jezdec s otvorem do polohy pro příslušné datum. Tím se vyloučí vliv proměnné sluneční deklinace.
Obrázek byl převzat ze stránek Oobject a curations creation.
Méně obvyklé přenosné hodiny jsou zobrazeny na následujících obrázcích. Jedná se o výškové závěsné hodiny v podobě šperku. Sestávají z desky nepravidelného tvaru, ke které je připojena otočná ručka s gnómonem. V horní části je umístěn otvor pro jejich zavěšení.
Univerzálnost tohoto typu hodin spočívá v tom, že lze posunem běžce nastavit příslušnou
zeměpisnou šířku. Posunem běžce se mění i poloha vnitřního kruhu, který je vždy rovnoběžný s rovníkem.
Není třeba znát zeměpisné strany. Při správném nastavení jezdce na příslušné datum
se hodiny nařídí pouze natočením ke Slunci. Je potřeba rozlišit ranní a večerní polohu.
Na rubové straně je kalendářní stupnice. Jednotlivé měsíce jsou vyznačeny počátečním písmenem latinských názvů měsíců.
Před odečítáním času je třeba na rubové straně otočit ručkou na příslušné
datum. Současně se přemísťuje poloha stínového ukazatele, ve tvaru jehly, který je
na druhé straně ručky. Ten je nutno vztyčit.
Pak je třeba hodiny natočit směrem ke Slunci. Stín ukazatele určuje čas na časové
stupnici (4 - 12 - 18).
 |
 |
 |
Zájemcům o přenosné sluneční hodiny mohu doporučit následující literaturu:
kliknutím na šipku