V české literatuře se za rovníkové sluneční hodiny označují ty, které mají rovinu číselníku rovnoběžnou s rovinou rovníku. Stínový ukazatel, který je rovnoběžný se zemskou osou je k tomuto číselníku kolmý.
Slunce se pomyslně okolo ukazatele otáčí přibližně vždy o 15° za jednu hodinu. Díky "vhodnému umístění" číselníku jsou hodinové čáry na těchto hodinách rozmístěny po uvedených 15°.
Vzájemná poloha rovinných číselníků je patrná z obrázku.
Vlevo je svislý číselník, vpravo rovníkový číselník. Vzájemná poloha číselníků je uprostřed.
Příkladem zajímavého provedení rovníkových hodin jsou hodiny z Londýna.
Vzhledem k tomu, že deklinace Slunce se během roku mění, mění se úhel pod kterým Slunce v různých ročních obdobích svítí na číselník.
V obdobích, kdy je deklinace kladná (jaro, léto) svítí Slunce na číselník shora.
V obdobích, kdy je deklinace záporná (podzim, zima) svítí Slunce na číselník zespoda. Proto některé rovníkové hodiny jsou zhotoveny se dvěma číselníky.
Pravidelné dělení loukoťového kola nabádá ke zhotovení slunečních hodin.
Stačí přece jen nastavit správný sklon okola a zorirentovat k jihu. Hodinové čáry již přece kolář udělal.