Vodorovné sluneční hodiny na pevných stanovištích jsou řešeny s číselníkem na zemi nebo na sloupku. V našich končinách jich je podstatně méně než svislých hodin (celkový počet v celé České republice okolo 60).
Ukazatelem hodin může být svislá tyč, v případě náměstí San Pietro v Římě obelisk.
Pro sluneční hodiny, kde je ukazatelem obelisk, je třeba veliký prostor. Viz příklad z Paříže.
Protože jejich číselník je nízko nad zemí, aby nebyly zastíněny, vyžadují větší volné prostranství než hodiny nástěnné. Zpravidla je jejich polední čára orientována severojižním směrem a hodiny udávají pravý místní čas. Vějířovitý svazek hodinových přímek je pak symetrický vůči polední přímce.
Nasměrování ukazatele u vodorovných hodin je oproti svislým jednodušší a při jejich instalaci nehrozí pád. Pro tyto vlastnosti jsou oblíbené. Pokud číselník vodorovných novin není stíněn během dne nebo kalendářního období (stromy, keře, okolní budovy atd.), je rozsah možného použití omezen pouze délkou světlého dne. Zatímco při letním slunovratu lze využít plného rozsahu číselníku od 4. do 20. hodiny, při zimním slunovratu je lze použít jen v rozsahu od 8 do 16 hodin.
V některých zemích se vodorovné hodiny na sloupcích vyskytují často. I jejich stáří bývá úctyhodné.
Foto bylo pořízeno v Cambridgi (Velká Británie). U nás takových hodin není moc.
Vodorovné hodiny, především ty na sloupku, mohou být vytvořeny jako originál nebo může být použito "konfekce".
Jinými slovy - vodorovné hodiny lze zakoupit v provedení pro konkrétní zeměpisnou šířku
a správně nainstalovat. Někdo si objedná i "konfekční" podstavec.
V případě hodin na zemi lze najít různá, méně obvyklá řešení. Odkazy na některé z nich vedou do e-katalogu slunečních hodin (po kliknutí na odkaz by se měly otevřít v novém okně).
Lze nalézt například:
kliknutím na šipku