Zánik a obnova hodin

Proměny slunečních hodin plynutím času

Zatímco některé z uváděných zanikly (například Františkovy Lázně, Mělník, vila Portheimka v Praze na Smíchově), některé byly restaurovány (na radnici v Brně, na zámku v Litomyšli, v Českém Krumlově, radnici v Litoměřicích a jinde) a na místě jiných byly zhotoveny nové (Hajnice, Pálfyho resp. Ledburská zahrada v Praze na Malé Straně).

Za hodnotné jsou zpravidla považovány staré sluneční hodiny z doby do poloviny 19. století. Zatímco některým byla věnována pozornost a byly restaurovány, jiné zanikly zubem času, neporozuměním, či z jiných důvodů. Na příkladu párových hodin z r. 1811 na budově tzv. Kavalierhausu příslušející k zámku v Ratibořicích lze spatřit odlišný stav hodin zřejmě v důsledku odlišné péče o ně. Jihovýchodní číselník, který je viditelný z parku, je zachovalejší. Jihozápadní číselník není z parku viditelný, proto bývá návštěvníkům Ratibořic ukryt.

Pokud hodiny nejsou včas restaurovány, zaniknou. Při restaurování hodin je nutné, aby restaurátor nepřistupoval k obnově bez znalosti teorie slunečních hodin. Jak uvádí na několika příkladech Bedřich Polák v článku "Několik připomínek k restaurování slunečních hodin", uvedeném v časopise Památky a příroda, č. 7 v r. 1982, bez studia gnómonické literatury nebo pomoci znalce, dochází při obnově k poškození hodin a tím ke znehodnocení památky.

Například obrazy rovnoběžek příslušejících vstupu do znamení zvěrokruhu mají správně tvar hyperbol a obraz rovníku tvar přímky. V řadě případů lze na číselnících spatřit na jejich místě jiné tvary.

V případě, že se na číselníku hodin před jejich obnovou vyskytují gnómonické chyby, zůstává na rozhodnutí restaurátora, zda bude zachována historická věrnost nebo naopak obnovena gnómonická správnost. V případě hodin na bývalém zámku v Hořicích se lze jen dohadovat jaká byla jejich původní podoba, respektive, zda nesprávný tvar symbolů zvířetníkových znamení u rovníku a obratníků vznikl teprve při některé z restaurací.

Pokud na hodinách při restauraci nebyly ponechány letopočet nebo jméno autora (signace), můžeme okolo nich chodit, aniž bychom věděli, že se jedná o historické hodiny. Příkladem mohou být hodiny v Pelhřimově. Zatímco na fotografii v r. 1993 je uvedeno: “Fecit Antonius Engelbrecht 1798”, na fotce současné podoby číselníku tyto údaje již chybí.

Restaurátor, který se na poslední podobě hodin podílel, mi tvrdil, že tohle je ta správná starší podoba. Že by tam bylo po nějaké období falsum? Kdo by asi byl autorem takového falsifikátu? Z jakých dokumentů památkáři čerpali? Zkrátka je to pro mne velkou záhadou. Uvítal bych, kdyby se našel nějaký badatel a vystopoval jak k rozhodnutí památkářů došlo a proč ... Nezapomeňte mne informovat.

V Suchomastech u Berouna jsou na číselníku zachovány původní nápisy: 1806 Fecit Anton Engelbrecht. Základní rysy známé z ostatních hodin Antonína Engelbrechta zde však chybí. Protože jsou hodiny v místě blízké jeho rodnému Berounu, lze se domnívat, že tak chudé hodiny zde původně nebyly.

U některých hodin se lze, na základě vzájemné podobnosti s těmi, u nichž je autorství známo, dohadovat, že se jedná o shodného autora – uspořádání číselníku; barva, tvar stuhy a její kontury; provedení polosu; barevnost a provedení hodinových čar, barevnost a provedení číslic atd – viz článek Bedřicha Poláka "Nástěnné sluneční hodiny Engelbrechtů", publikovaný v Dějinách věd a techniky, 14, tj. 1981, č. 3. v tomto článku připisuje Engelbrechtům hodiny na zámku v Dobříši, hradu Lemberku a na zámku ve Lnářích.

Hodiny s rysy starobylých hodin ve značně poškozeném stavu byly v Kosmonosech, Debřská 19. Díky špatnému technickému stavu budovy hodiny zanikly.

Kromě zániku nebo poškození historických hodin vznikají hodiny v místech, kde před spoustou let bývaly. Tak je tomu například u hodin v Tomášské ulici a na Malostranském náměstí v Praze. Tyto pocházejí z roku 1608, ale po necelých sto letech byly přemalovány a skryty pod dalšími vrstvami.

Druhý příklad takových hodin je ze Dvora Králové. Podle historické předlohy zde byly na radnici zhotoveny hodiny, které na shodném místě byly ještě okolo roku 1900. O těchto hodinách se píše na samostatné www stránce.

Zájem o zachování historických hodin však mnohdy nestačí. K obnově hodin je zapotřebí finančních prostředků. Konkrétním případem jsou nejstarší sluneční hodiny ve východních Čechách z r. 1558 v Moravské Třebové. Jsou zapsány ve státním soupisu nemovitých památek jako sluneční hodiny pultového typu pod č. 3221. Po poškození při neodborném kácení stromů v parku muzea, kde bylo jejich stanoviště, byly uloženy na zámku. Naštěstí se prostředky nakonec našly a hodiny jsou zrestaurovány.

Následující fotografie dokumentují, starší vzhled hodin.

Těmto slunečním hodinám jsou věnovány samostatné stránky.

Kromě historických hodin bychom měli usilovat rovněž o zachování unikátních slunečních hodin. Jedněmi z unikátních hodin u nás jsou zemní vodorovné hodiny v Prachaticích. Viz http://www.pf.jcu.cz/others/okoli/mest/prachat3.htm.

Kamenné díly byly poškozené časem i vandaly, porostlé různými nárůsty (řasy, sinice, …) a pokryté nečistotami. Části ukazatele hrozilo zřícení. V roce 2001 byly restaurovány. Obnovený vzhled je patrný z obrázku převzatého z webových stránek města Pelhřimov.

Nabídka pomoci při obnově

V České republice je více než 200 objektů na kterých z původních hodin zbyl jen stínový ukazatel (polos).

Podobný počet slunečních hodin v ČR je ve značně poškozeném stavu.

Dokáži ověřit správnost nastavení (orientaci) ukazatele a posoudit jeho technický stav. Pro původní nebo nový ukazatel mohu navrhnout číselník v souladu s představami zájemce a možnostmi (např. omezení azimuem stěny) nebo jako repliku hodin, které na místě kdysi byly.

Spočítal a navrhl jsem výtvarné řešení pro několik hodin, které zanikly. Díky tomu, že se dochovalo jejich foto, bylo možné navrhnout jejich funkční repliku a "hodiny jsou zase na svém místě".

Stav, kdy na zdi je jen ukazatel, lze považovat za dočasný (někdy na pět, jindy na desítky let). Buď se najde někdo, na jehož popud se hodiny navrátí zpět na zeď nebo při další obnově fasády vezme za své i ukazatel.

Případem, kdy se "někdo našel", jsou hodiny na kostele v Jedlce, obec Malá Veleň. Po devíti letech, kdy na kostele byla místo slunečních hodin jenom bílá plocha, začal místní kronikář Jaroslav Dostál se synem Milanem s jejich rekonstrukcí.
S průběhem znovuzrození slunečních hodin se můžete seznámit na stránkách v odkazu.

Ve více než 150 případech naopak zbyl jen číselník. Sluneční hodin by bylo možné zprovoznit doplněním chybějícího stínového ukazatele.

I zde nabízím svou pomoc. Po zjištění azimutu ověřím gnómonickou správnost číselníku a spočítám správnou orientaci ukazatele, navrhnu jeho provedení, zajistím zhotovení a pomohu při jeho instalaci.